Jistě už každý z nás slyšel o škodlivosti slunečního záření, o tom, že způsobuje předčasné stárnutí pleti i rakovinu kůže. Ale uvědomujeme si jaký vliv má na náš organismus jeho nedostatek? Studie ukazují, že až u 60% západní vyspělé populace souvisí deprese, úzkost, špatný stav kostí, oslabená imunita, hormonální disbalance i přejídání právě s nedostatkem slunečních paprsků.
Slunce, je zdrojem 99% veškeré energie na naší Zemi. Při dopadu ultrafialových paprsků na naši kůži se spustí procesy, připomínající chod přímo zázračné továrny. Již staří Řekové si uvědomovali význam Slunce pro zdraví, a proto budovali lázně, kde využívali blahodárné účinky slunečního záření.
Slunce posiluje imunitu a dobrou náladu
Imunita je to, co nás drží při životě. Jakékoliv nepříznivé změny jejího stavu (a výkonu) se projeví nějakým onemocněním. Při pobytu na slunci se zvyšuje množství i aktivita bílých krvinek - lymfocytů, makrofágů a neutrofilů, a to až na dobu tří týdnů. Produkuje se látka interferon, která má schopnost zastavit množení virů a je i účinným lékem proti několika typům rakoviny – karcinomu, sarkomu a leukémii.
Již v roce 1877 vědci Dawns a Blunt náhodně zjistili, že sluneční světlo zabíjí baktérie ve zkumavkách, na rozdíl od těch slunci nevystavených. Od té doby se UV světlo používalo k léčení mnoha nemocí, jako jsou tuberkulóza, otrava krve, dětské infekce bronchiální astma, peritonitida, virový zápal plic a příušnice. V dnešní době upřednostňujeme léčbu antibiotiky či jinými medikamenty, nicméně slunce stále působí proti celému spektru mikrobů. Můžeme jím podpořit léčbu kožních problémů, jako jsou rány, vředy, plísně a infekce. Odzkoušená je také sluneční léčba chřipky.
Ultrafialové paprsky také uvolňují neurotransmitery endorfiny - "veselé" hormony působící dobrou náladu a tlumící bolest. Pro zajímavost: endorfin je několikrát silnější než morfin. Slunce a světlo je také katalyzátorem procesů, při kterých vzniká v organismu „hormon dobré nálady“ – serotonin.
Syntéza vitaminu D probíhá na základě pronikání paprsků UVB přes kůži. Proces jeho produkce nenastává ihned, ale až po 10–15 minutách slunění. Podle nejnovějších zjištění je k tomu, aby se mohl vytvořit vitamin D nutné nepoužívat po opalování mýdlo ani sprchový gel.
Vliv slunce na kardiovaskulární systém
V zimě, především v severních šířkách, se zvyšuje počet případů srdečního selhání, infarktu nebo mozkové mrtvice. Přitom by jako prevence mnohdy stačilo tak málo! Vědci prokázali, že UV záření chrání srdce tím, že přispívá k uvolňování přirozených zdrojů oxidu dusnatého v naší kůži. Ten reguluje krevní tlak, rozšiřuje cévy a podporuje proudění krve do srdce.
Rozumný pobyt na slunci přispívá ke snížení nároků na srdce, protože přináší snížení tepové frekvence a prokrvením kůže se vyrovná krevní oběh v celém těle. Srdce tak může více odpočívat, čímž je zajištěna jeho lepší výživa a následně se snižuje riziko kardiovaskulárních nemocí.
Kromě zlepšení krevního oběhu a snížení vysokého tlaku, mohou sluneční paprsky přispívat také k poklesu hladiny cholesterolu a cukru. Slunce totiž dokáže měnit cholesterol a ergosterol nalézající se v tukových žlázách pod kůží na vitamín D. Vitamín D je důležitý pro absorpci vápníku do kostí, má navíc pozitivní účinky na imunitní systém, zažívání i psychiku.
Vitamín D syntetizovaný ze slunečních paprsků si tělo umí uchovat po delší dobu, než vitamín D získaný suplementací, nebo potravou.
Sluneční paprsky pro svaly i štíhlou linii
Sluneční svit zvyšuje i svalovou sílu a výkonnost. Již staří Římané a Řekové trénovali své sportovce na slunci, protože dobře znali jeho vliv na růst svalů. Pobyt na slunci totiž zvyšuje produkci mužského hormonu testosteronu. Ten má vliv nejen na růst vousů, ale jeho nedostatek zapříčiňuje zvýšení ukládání tělesného tuku, potíže s budováním svalů a pomalým metabolismem. Navzdory předpokladům i ženy zaznamenávají pokles testosteronu, a to především v době, kdy překročí pomyslnou hranici 30 let.
Jak se správně vystavovat slunci?
Chceme-li čerpat blahodárné účinky helioterapie (léčba slunečním zářením), musíme se řídit určitými pravidly. Především se chraňme před úpalem a úžehem, jedná se o stres pro celý organismus, který přináší mimo jiné i významné zvýšení rizika onemocnění rakovinou kůže. Pro začátek stačí dodržovat intervaly 10 až 20 minut na slunci a pak zase zpátky do stínu. V letních měsících si dávejte pozor zejména mezi 10-15 hodinou. Je známo, že nadměrná expozice slunečnímu záření poškozuje oční čočku, proto používejte brýle s UV filtrem.
S opatrností si užívejme sluníčka a nezapomeňme chránit svoji pokožku. Vhodným přípravkem jsou denní krémy s ochranným faktorem. Dobrou zprávou především pro dámy je, že pokožku před fotostárnutím dokáže chránit také make-up. Jeho ochrana je zejména fyzikální, protože částečky v něm obsažené dokáží odrážet sluneční paprsky. Na druhou stranu ale nesmíme zapomenout, že abychom mohli čerpat všechny výhody, které nám slunce nabízí, musíme mu nastavit i jinou část svého těla než jen tvář zakrytou make-upem.
Chránit se před negativním vlivem slunečního záření můžeme také konzumací celozrnných potravin, ovoce a zeleniny, které obsahují hodně vitamínů E, C, A, selenu a jiných antioxidantů, které ničí volné radikály.
Na závěr můžeme jen připomenout pravdivost starých rčení: "Kam nechodí slunce, chodí lékař" a "Všeho moc škodí".