U dospělých se nedostatek jódu (a s tím spojená snížená funkce štítné žlázy) může projevovat nesoustředěností, zvýšenou únavou, zpomalením tepové frekvence nebo naopak bušením srdce, pocitem chladu hlavně v končetinách, atd.
Ženám může způsobit poruchu menstruačního cyklu a problémy s otěhotněním.
Co vše ovlivňuje jód?
Jód je nezbytným stopovým prvkem, nutným pro vytváření hormonů štítné žlázy. Naše tělo si ho ale nedokáže vytvářet samo, proto ho musíme přijímat ve stravě. Hormony závislé na jódu mají vliv na tělesný růst, na odolnost proti zátěži nebo na pohlavní život. Důsledkem nedostatku jódu je i horší fungování dýchacího a imunitního systému, zvýšení rizika srdečních a cévních problémů.
Nedostatek jódu u dětí
Základ pro správný růst a vývoj získává dítě již v prenatálním období. Proto už v těhotenství je nutný zvýšený příjem jódu. V případě těhotných žen může nedostatek jódu vést k potratu, k vyššímu riziku porodní úmrtnosti novorozenců, případně k nižší porodní hmotnosti,
Dále může dojít k narušení vývoje nervové soustavy dítěte, přičemž postižení se může projevovat poklesem IQ o několik bodů, problémy se soustředěním atd. Riziko představuje i tzv. endemický kretenismus. Kretenismus se projevuje malým vzrůstem, sníženou inteligencí, hluchoněmostí a problémy s motorikou.
Nedostatek jódu u dětí může stát i za poruchami růstu.
Potíže při učení, snížení inteligence
I nižší stupeň nedostatku jódu v mateřském organismu a raném dětském věku negativně ovlivňuje správný duševní a tělesný vývoj s následnými potížemi při učení a chápání, s možným snížením inteligence. Pokud se jen mírně sníží množství jódu v potravě, po určité době poklesne i průměrně IQ v nově narozené populaci, a to o 10 až 15 bodů, což bylo zjištěno například v Číně nebo v Jižní Americe.
Proč se přidává jód do soli?
Nedostatek jódu způsoboval v minulosti nejen vznik strumy - zvětšení štítné žlázy do podoby tzv. vole, ale také těžké vývojové poruchy intelektu.
Rozsáhlý výzkum asi na půlmilionovém vzorku obyvatelstva, jednoznačně prokázal vážný nedostatek jódu v potravě. Vzhledem k historickým problémům s nedostatkem jódu v potravě bylo v minulosti rozhodnuto o jodizaci kuchyňské soli.
V České republice se tedy, stejně jako v jiných zemích světa, od roku 1920 jodiduje sůl, která je tak poměrně spolehlivým zdrojem jódu. V jednom kilogramu soli je obsaženo zhruba 20-34 mg jódu.
Ne každá sůl ale jód obsahuje. Např. mořská sůl obsahuje jód přirozeně, jeho množství se odvíjí od konkrétního místa naleziště. Přirozený obsah jódu v mořské soli (uvádí se 0,5 až 5 mg jodu/kg) ale není považován za dostatečný. V himalájské soli sice nějaký jód je, ale je ho tam opravdu jen stopové množství, proto je dobré se zaměřit i na ostatní zdroje jódu, jako jsou třeba mořské řasy. Nebo zvolit sůl s označením „sůl s jodem“.
Doporučená denní dávka jodizované soli ve výši 5 gramů denně postačuje k pokrytí denní doporučené dávky jódu pro dospělého. Nadbytek soli je však spojen s rozvojem hypertenze a kardiovaskulárních onemocnění, proto ji užívejte opatrně.
Přirozené zdroje jódu
Protože většina jodu přítomného na Zemi se vyskytuje v mořské vodě, nikoho nepřekvapí, že mezi rostlinné zdroje patří mořské řasy a živočišným zdrojem jódu jsou mořské ryby a výrobky z nich. Ale i tady existují rozdíly a to až o 200 procent. Záleží na oblasti, kde byly ryby loveny. Nejvíce jódu má aljašská treska, hodně je obsažen také v mase ryb ze Středozemí a nejméně pak v rybách z velkých oceánů – např. v sardinkách.
Z lokálních zdrojů poměrně velké množství jódu obsahuje Vincentka a také višně a třešně. Nalézá se i v brokolici, žampionech, vejcích, mléku, mrkvi, hrachu, polníčku, ale i pórku.
Obsah jódu v těchto potravinách se ale velmi liší v závislosti na množství tohoto minerálu v půdě. (Pokud je nedostatek jódu v půdě, kde se potravina pěstuje, jeho množství je tím pádem nedostatečné i v dané potravině.)
Je všeobecně známo, že Evropa je přirozeně chudá na jód, proto je deficit jódu v organismu jednou z příčin mnoha zdravotních obtíží. Podle Světové zdravotnické organizace trpí nedostatkem jódu až 52% populace Evropy.
Čím více, tím lépe? U jódu rozhodně ne!
Podle odborníků bychom neměli přijímat více než 500 mikrogramů jódu denně. Nadměrné dávky jódu mohou zvyšovat riziko výskytu autoimunitních onemocnění štítné žlázy. Některé studie naznačují, že by nadměrný příjem jódu mohl souviset i s výskytem některých typů nádorů štítné žlázy.
V případě těhotných nebo kojících žen mohou příliš vysoké dávky jódu vést k poruchám štítné žlázy novorozence nebo kojence. Proto opatrně zejména s potravinovými doplňky s obsahem jódu, které snadno mohou vést k předávkování.
Kolik jódu potřebujeme?
Pro optimální tvorbu hormonů štítné žlázy je rozhodující dostatečný příjem jódu. Je důležité, aby ho člověk neměl nedostatek, ale ani dlouhodobý nadbytek. Doporučený příjem jódu je:
- pro dospělé a děti nad 12 let 150-200 µg za den,
- pro děti 0–6 let: 90 μg za den,
- těhotné a kojící ženy cca 200 – 250 µg za den.
Kolik jódu obsahuje Nápoj s kakaem, vlašským ořechem a jódem od TianDe?
TianDe má ve své nabídce kakaový nápoj, který představuje chutný zdroj jódu. V jednom sáčku tohoto nápoje je 50 µg jódu (30 % RHP - referenční hodnoty příjmu pro dospělého). Navíc obsahuje bílkoviny z vlašských ořechů, které jsou zdrojem vitamínů, nenasycených mastných kyselin, argininu a lecitinu, a pomáhá normalizovat fungování střev. Příprava je rychlá a výsledek lahodný.
Čaj ze skořápek vlašských ořechů
Vlašské ořechy by měly být běžnou součástí našeho jídelníčku. Skořápky z vyloupaných ořechů většinou vyhazujeme, ale i ty obsahují velké množství minerálů jako je zinek, hořčík, železo a draslík, a také spoustu velmi cenného jódu, bez kterého se náš organismus a především pak štítná žláza neobejde.
Navíc se z nich dá uvařit čaj, který napomáhá odhlenění při kašli.
Jak na to? Uvádí se dva způsoby přípravy:
Pomalý: omyté skořápky z 15- 20 ořechů namočíme do vody a necháme 12 hodin luhovat. Poté vodu i se skořápkami přivedeme k varu a povaříme asi 5 minut.
Rychlý: čisté skořápky rovnou dáme do vody a pomalu vaříme půl hodiny. Pak necháme ještě chvíli odstát a scedíme. Odvar můžeme ještě ochutit citronem a medem. Čaj se pije vlažný nejlépe několikrát denně.
Pro vyrovnání hladiny jódu v organismu se doporučuje pít tento vývar třikrát denně, před každým jídlem po dobu dvou až tří týdnů.