Jsou běžnou součástí našeho života, jen se o nich nehovoří. Ano, řeč je o parazitech. Jen u člověka bylo dosud popsáno asi 400 druhů parazitů či symbiontů. Jedná se o celou řadu nejrůznějších menších organismů, například v podobě kvasinek, plísní, virů a bakterií. Přičemž nutno zdůraznit, že zdaleka ne všechny nám významně škodí. Naše tělo je na život s nimi přizpůsobeno, ale je zapotřebí věnovat pozornost tomu, aby nedocházelo k jejich nebezpečnému přemnožení. Hrozbu představují především kvůli pomalému nástupu příznaků. Jako následek se může projevit např. oslabení imunity, únava, suchý kašel, nechutenství, vyrážky a záněty na kůži...
Kde paraziti žijí?
Oproti minulým stoletím zejména u západní civilizace je dnes promořenost parazity zanedbatelná. Mimo jiné proto, že lidé ve vyspělých zemích dbají na dodržování základních hygienických pravidel a také netrpí nedostatkem potravy – oslabené tělo paraziti snáze napadají.
Střevní paraziti se šíří zejména v oblastech s nedostatečnou hygienou a v tropických rozvojových zemích Afriky, Asie a Jižní Ameriky. Ale mohou jimi být infikováni i turisté cestující do těchto zemí.
Samozřejmě že se s některými z parazitů běžně setkáváme i v našich podmínkách, jsou to například roup dětský, veš dětská nebo zákožka svrabová. Tito parazité ovšem nejsou nijak zvlášť patogenní, spíše nepříjemní.
Nicméně i v našich podmínkách se dospělí jedinci i děti mohou potýkat i s jinými druhy parazitů. Někteří paraziti žijí v tenkém či tlustém střevě jedince, jiní putují po těle a napadají jeho další orgány.
Jak vlastně ke střevním parazitům můžeme přijít?
V našich podmínkách se můžeme nejčastěji nakazit alimentární cestou, to znamená kontaminovanou vodou či potravou, nebo případně infekcí zprostředkovanou bodavým hmyzem či klíštětem.
Infekční stádia některých střevních parazitů se do vnějšího prostředí dostanou společně se stolicí svého hostitele (člověka, zvířete). Proto je zapotřebí dávat také důraz především u dětí na důkladné mytí rukou např. po hře na pískovišti nebo s domácími zvířaty.
Kdo nás ohrožuje?
V našich zeměpisných šířkách se také vyskytují patogenní parazité, příkladem by mohl být měchožil bublinatý, pro laickou veřejnost známý jako borůvková tasemnice. Patogenní je především proto, že člověk je mezihostitel, a tak se u něj tvoří tzv. boubele v parenchymatózních orgánech, jako jsou játra či plíce, které pak poškozuje. Ke kontaminaci lesních plodů dochází trusem lišky, která je definitivním hostitelem. Ale určitě to neznamená, že jsou třeba všechny borůvky kontaminované.
Nejčastějším “domácím” parazitem je prvok s latinským názvem Toxoplasma gondii, což je jednobuněčný prvok, který způsobuje nemoc zvanou toxoplazmóza. Ta je nebezpečná především pro pacienty s oslabenou imunitou (například po chemoterapii, ozařování, transplantaci orgánů či pro pacienty s infekcí HIV) a těhotné ženy. Nejčastějším přenašečem jsou naši domácí mazlíčci – kočky, v jejichž trusu se tento prvok vyskytuje ve formě tzv. oocyst (může se ale vyskytovat ve formě tkáňových cyst v mase všech druhů zvířat).
Dalšími parazity, kteří mohou ohrozit naše zdraví jsou například tasemnice (vyskytuje se v nedostatečně tepelně upraveném mase), lamblie, (napadá buňky tenkého střeva a způsobuje horečnaté záněty a průjmy. ) nebo méně rozšířené různé druhy motolic. Z exotické dovolené si můžeme jako nechtěný suvenýr dovézt měchožila zhoubného (Echinococcus granulosus, způsobujícího u nás vzácnou, ale poměrně nebezpečnou echinokokózu), plazmódie (přenášeny komáry způsobují malárii) nebo měňavku úplavičnou (původce amebózy).
Důležitá prevence
Mezi základní body jak zamezit přenosu parazitů do našeho těla je vynechání konzumace tepelně neupraveného masa či masa z podezřelého zdroje, které neprošlo veterinární kontrolou. Pečlivě věnovat pozornost hygieně a hlavně mytí rukou, zejména po styku s potencionálními přenašeči parazitů jako jsou kočky (hlavně ty venkovní), pečlivě omývat zeleninu a ovoce, vyhýbat se vodě z podezřelých zdrojů (zejména na dovolené), a rovněž také například poučit děti před odjezdem na letní tábor či podobné akce.
Jak se zbavit parazitů?
Parazitologové doporučují v případě zdravotních potíží navštívit lékaře a důrazně varují před neodborným nasazováním léčiv proti parazitům, bez doporučení odborného lékaře apod., neboť tyto látky mohou způsobovat závažné zdravotní potíže.
Ovšem existuje i cesta, jak proces vylučování parazitů podpořit přírodní cestou. Ten je samozřejmě k lidskému organismu mnohem šetrnější, a proto je namístě zkusit ho jako první. V první řadě jde o způsob posílení imunity a dále využití bylinek, které slouží jako antiparazitika.
Přírodní pomoc
Podle tradiční čínské medicíny a orgánového pentagramu je říjen a listopad obdobím tlustého střeva a plic. Nastává proto ideální doba, kdy zbavit naše tělo parazitů.
Z doplňků stravy můžeme vyzkoušet ty, které významně pomáhají detoxikaci a tím i obranyschopnosti organismu, tj. česnek, pelyněk, tymián, saturejka nebo extrakt z ořešáku královského.
Velmi užitečné je obohatit jídelníček o dýňová semínka, kysané zelí a koření jako skořice, hřebíček, kmín. A nezapomínat i na odlehčení jídelníčku a tím podpořit vyloučení parazitů z těla. Strava by měla být lehká s množstvím ovoce a zeleniny, je vhodné omezit těžko stravitelné tuky, maso, vejce a kombinovaná jídla.
